|
|
Diverzita a relativní biovolume společenstev bentických rozsivek ve vztahu k podmínkám prostředí.
Šoljaková, Tereza ; Kulichová, Jana (vedoucí práce) ; Chattová, Barbora (oponent)
iii ABSTRAKT Bentické rozsivky jsou vzhledem k řadě jejich pozitivních vlastností (hojný výskyt, diverzifikovaná společenstva, citlivá reakce na podmínky prostředí, schopnost postihnout i dlouhodobější vývoj dané lokality) v současnosti nejčastěji využívanými bioindikátory ekologického stavu sladkovodních ekosystémů. Ovšem vzhledem k problémům spojeným s použitím tradičních metod založených na druhovém složení (časová náročnost identifikace, problematika druhových komplexů, nutnost kalibrace indexů kvality vody mezi regiony) roste v posledních letech tlak na hledání alternativních cest, přičemž jako jedna z takových cest je navrhováno sledování změn ve velikostní struktuře rozsivkových společenstev v závislosti na různých ekologických faktorech, čímž by zejména odpadla nutnost časově náročné determinace do druhů. Hlavním cílem této práce tedy bylo zjistit, jaký je v rámci odebíraného spektra sladkovodních lentických biotopů vztah mezi velikostní strukturou společenstev bentických rozsivek vyjádřenou pomocí relativního biovolume a vybranými faktory prostředí (pH, konduktivitou, typem habitatu) a zdali je tato odpověď srovnatelná se změnou jejich druhového složení, což by podporovalo možnost budoucího širšího využití biovolume v monitoringu kvality vod. Ve snaze o ověření obecnější platnosti zjištěných závěrů...
|
|
|
Bioakustický obraz netopýřího společenstva: sezonní dynamika netopýrů v Krugerově NP, JAR.
Staňková, Markéta ; Horáček, Ivan (vedoucí práce) ; Bartonička, Tomáš (oponent)
Echolokační schopnosti netopýrů a specifita jejich hlasů umožňuje sledování struktury a proměny jejich společenstev na dálku bez nutnosti kontaktní manipulace s jedinci. Prostřednictvím celonočních akustických záznamů lze získat standardizované informace o struktuře loveckých společenstev a v následných analýzách hodnotit efekt různých faktorů, které ji ovlivňují. Multidisciplinární projekt MOSAIK (Monitoring Savanna Biodiversity in Kruger NP) mapující vzory variací v savanových komunitách pod různými prostorovými a časovými vlivy zahrnuje netopýry jako jednu z modelových skupin. Ve standardizovaných monitorovacích bodech projektu (pokrývajících 20 odlišných oblastí, z nichž každá obsahuje triplet bodů lišících se přístupem k vodní ploše: trvalá, sezonní a kontrolní stanoviště bez zdroje vody), byl v průběhu dvou sezon snímán celonoční akustický záznam netopýrů (pomocí rekordérů Song Meter SM4BAT). Všechny záznamy byly analyzovány pomocí softwaru Kaleidoscope Pro s alternativní aplikací klastrové identifikace využívající vstupní databázi vyvinutou Weier et al. 2018 a Taylor et al. 2020 a následně manuálně překontrolovány. Bylo provedeno několik porovnání mezi body, oblastmi i mezi sezonami, v potaz byly brány i vegetační a potravní nabídka bodů či vzdálenost od campů. Dohromady jsme analyzovali 94...
|
|
|
Změny středoevropské netopýří fauny na hranici pliocen/pleistocen: rod Myotis
Trávníčková, Eva ; Horáček, Ivan (vedoucí práce) ; Wagner, Jan (oponent)
Předmětem diplomového projektu je zhodnocení přestavby středoevropské netopýří fauny na základě výsledků zpracování rozsáhlého materiálu z klíčové serie společenstev z Javoříčských jeskyní a jeskyně Urwista, které reprezentují střední až svrchní úsek pliocenu. Zhodnocením fosilního záznamu nejhojnějšího rodu Myotis práce podává přehledné srovnání populací tohoto rodu v jednotlivých souborech Javoříčko XI, VII a Urwista, porovnání s významnou typovou serií spodnopliocenního stáří Gundersheim a srovnání s poměry recentní fauny. Práce zahrnuje technickou přípravu materiálu, fotodokumentaci, měření a statistickou analýzu. Klíčová slova: netopýři, pliocen, fenotypová dynamika, struktura společenstev
|
|
|
Diverzita a relativní biovolume společenstev bentických rozsivek ve vztahu k podmínkám prostředí.
Šoljaková, Tereza ; Kulichová, Jana (vedoucí práce) ; Chattová, Barbora (oponent)
iii ABSTRAKT Bentické rozsivky jsou vzhledem k řadě jejich pozitivních vlastností (hojný výskyt, diverzifikovaná společenstva, citlivá reakce na podmínky prostředí, schopnost postihnout i dlouhodobější vývoj dané lokality) v současnosti nejčastěji využívanými bioindikátory ekologického stavu sladkovodních ekosystémů. Ovšem vzhledem k problémům spojeným s použitím tradičních metod založených na druhovém složení (časová náročnost identifikace, problematika druhových komplexů, nutnost kalibrace indexů kvality vody mezi regiony) roste v posledních letech tlak na hledání alternativních cest, přičemž jako jedna z takových cest je navrhováno sledování změn ve velikostní struktuře rozsivkových společenstev v závislosti na různých ekologických faktorech, čímž by zejména odpadla nutnost časově náročné determinace do druhů. Hlavním cílem této práce tedy bylo zjistit, jaký je v rámci odebíraného spektra sladkovodních lentických biotopů vztah mezi velikostní strukturou společenstev bentických rozsivek vyjádřenou pomocí relativního biovolume a vybranými faktory prostředí (pH, konduktivitou, typem habitatu) a zdali je tato odpověď srovnatelná se změnou jejich druhového složení, což by podporovalo možnost budoucího širšího využití biovolume v monitoringu kvality vod. Ve snaze o ověření obecnější platnosti zjištěných závěrů...
|
|
|
Vliv managementu u krmné a potravinářské pšenice na biodiverzitu epigeických brouků
RYKLÍK, Stanislav
Společenstva epigeických brouků byla studována na dvou stanovištích v jižních Čechách, kde byla zaseta potravinářská a krmná pšenice. Obě stanoviště měla shodný půdní typ i klimatické poměry. Rozdíl v managementu mezi krmnou a potravinářskou pšenicí spočíval v dávkách hnojiv, chemického zásahu v porostu s potravinářskou pšenicí, pěstovanou předplodinou a okolní krajinou. Na potravinářské pšenici bylo použito větších dávek hnojiv ledku (o 50 kg/ha více) a damu (o 50 kg/ha více) a také o jeden chemický zásah více fungicid karben flo stefes. Okolní krajina stanovišť je intenzivně využívána k rostlinné produkci v konvenčním způsobu hospodaření. Na odchyt materiálu byla využita metoda zemních pastí. Celkově bylo určeno 24 druhů - 6 čeledí 245 odchycených exemplářů. Na obou stanovištích dominovala čeleď střevlíkovití (Carabidae). Celkově se ukázalo, že větší druhová diverzita byla v krmné pšenici, i když tento rozdíl byl nepatrný. Za pomoci údajů o ekologii jednotlivých druhů, byl stanoven stupeň antropogenního ovlivnění společenstev epigeických brouků. Stanoviště s krmnou pšenicí bylo méně antropogenně ovlivněno (menší zastoupení druhů tolerantních k činnosti člověka), ovšem opět to byl nepatrný rozdíl.
|
|
|
Složení a struktura společenstev larválních stádií motolic v modelových druzích sladkovodních plžů v eutrofních prostředích ve střední Evropě
SOLDÁNOVÁ, Miroslava
Práce se zabývá hodnocením složení, struktury a proměnlivosti společenstev larválních stádií motolic tří druhů vodních plžů (Lymnaea stagnalis, Planorbarius corneus a Radix auricularia) v eutrofních prostředích ve střední Evropě, a to na dvou úrovních uspořádání společenstev. Byly využity komparativní metody a moderní metoda sběru vzorků (mark-release-recapture method). Faktory podmiňující míru přenosu parazitů, infekci a strukturu společenstev byly hodnoceny pomocí analýzy nulových modelů, logistické regrese a multivariační randomizace. Dosažené výsledky přispěly k objasnění vlivu proměnlivosti prostředí v čase a mezi studovanými lokalitami, které ovlivňují uspořádání společenstev motolic ve sladkovodních plicnatých měkkýších.
|
host ::
RSS.